Archive:Statistika informační společnosti – domácnosti a jednotlivci

This article is outdated and has been archived on 01/09/2017 - for recent information on this topic see the article Digital economy and society statistics - households and individuals .

Extrakce údajů z databáze: června 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: červen 2017.

Obrázek 1: Přístup k internetu a širokopásmové připojení k internetu v domácnostech, EU-28, 2007–14
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_pibi_hiac) a (isoc_pibi_hba)

Obrázek 2: Přístup k internetu v domácnostech, 2009 a 2014
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)

Obrázek 3: Přístup k internetu v domácnostech podle příjmového kvartilu, 2014 (¹)
(% všech domácností)
Zdroj: Eurostat (isoc_bde15b_h)

Obrázek 4: Frekvence používání internetu, 2014
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ifp_fu)

Obrázek 5: Jednotlivci, kteří používali internet mimo domov nebo pracoviště, 2012 a 2014 (¹)
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_cimobi_dev)

Obrázek 6: Jednotlivci, kteří používali internet k účasti v sociálních sítích, 2014
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_bde15cua)

Obrázek 7: Používání úložiště dat na internetu pro ukládání nebo sdílení souborů, 2014 (¹)
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_cicci_use)

Obrázek 8: Jednotlivci, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům v průběhu 12 měsíců před šetřením, 2012 a 2014
(% jednotlivců ve věku 16–74 let)
Zdroj: Eurostat (isoc_ec_ibuy)

Tento článek obsahuje poslední statistické údaje týkající se mnoha různých aspektů informační společnosti (v angličtině) v Evropské unii (EU) se zaměřením na dostupnost informačních a komunikačních technologií (IKT) a jejich používání jednotlivci a domácnostmi. Rozvoj informační společnosti se považuje za kriticky důležitý prvek plnění nároků společnosti a hospodářství EU.

Informační a komunikační technologie (IKT) mají vliv na každodenní život občanů v mnoha směrech, v práci i doma, například při komunikaci či nakupování přes internet. Politiky EU v této oblasti mají široký záběr – od regulace celých oblastí, jako je například elektronické obchodování, až po úsilí o ochranu soukromí jednotlivce.

Hlavní statistické výsledky

Přístup k internetu

Informační a komunikační technologie se staly dostupnými pro širokou veřejnost, a to jak pokud jde o přístup k nim, tak o náklady s nimi spojené. Pomyslná hranice byla překročena v roce 2007, kdy měla přístup k internetu většina (55 %) domácností v EU-28. Tento podíl nadále rostl a v roce 2014 dosáhl 81 %, tj. ve srovnání s rokem 2013 se zvýšil o další 2 procentní body.

Rozšířený a cenově dostupný širokopásmový přístup je jeden z prostředků propagace znalostní a informované společnosti. Širokopásmový přístup byl zdaleka nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu ve všech členských státech: v roce 2014 jej používalo 78 % všech domácností v EU-28, což znamená nárůst o 36 procentních bodů od roku 2007 – viz obrázek 1.

Nejvyšší podíl (96 %) domácností s přístupem k internetu byl v roce 2014 zaznamenán v Lucembursku a Nizozemsku (viz obrázek 2). Dánsko, Finsko, Švédsko a Spojené království rovněž vykázaly, že nejméně devět z každých deseti domácností mělo v roce 2014 přístup k internetu. Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu v rámci členských států EU zaznamenalo Bulharsko (57 %). V Bulharsku nicméně počet domácností s přístupem k internetu rychle rostl, jejich podíl se mezi roky 2009 a 2014 zvýšil o 27 procentních bodů, přičemž mezi členskými státy EU byl nárůst vyšší pouze v Řecku (o 28 procentních bodů); nárůst v Turecku byl mírně vyšší, a to o 30 procentních bodů. Česká republika, Rumunsko, Estonsko, Španělsko, Maďarsko a Itálie rovněž zaznamenaly nárůst o 20 nebo více procentních bodů během stejného období. Není překvapivé, že relativně malý nárůst byl zaznamenán v několika členských státech, které již byly téměř plně nasyceny, např. ve Švédsku nebo Nizozemsku. Litva vykázala druhý nejnižší nárůst (o 6 procentních bodů) navzdory poměrně nízkému podílu, pokud jde o přístup k internetu (66 % v roce 2014).

Obrázek 3 ukazuje, že výše příjmů může ovlivňovat úroveň přístupu k internetu v domácnostech. U EU-28 se podíl domácností s přístupem k internetu v roce 2014 pohyboval v rozmezí od 60 % u domácností v prvním příjmovém kvartilu (25 % domácností s nejnižšími příjmy), v druhém a třetím příjmovém kvartilu se zvyšoval a u domácností ve čtvrtém příjmovém kvartilu (25 % domácností s nejvyšším příjmem) dosahoval 97 %. Každý členský stát EU vykazoval tuto stejnou základní strukturu, kdy byl nejnižší podíl přístupu k internetu zaznamenán u prvního příjmového kvartilu a s každým kvartilem se zvyšuje a svého vrcholu dosahuje u čtvrtého příjmového kvartilu. Není překvapivé, že členské státy s vysokou úrovní celkového přístupu k internetu, jako je Nizozemsko a Lucembursko, vykázaly relativně malý rozdíl v přístupu k internetu mezi jednotlivými příjmovými kvartily. Naopak velké rozdíly byly obecně zaznamenány u členských států, které mají nižší celkovou úroveň přístupu k internetu, zejména v jižních a východních členských státech EU a v pobaltských členských státech.

U domácností ve čtvrtém příjmovém kvartilu byly rozdíly mezi členskými státy EU, pokud jde o podíl domácností s přístupem k internetu, poměrně malé, a to v rozmezí od 93 % v Bulharsku po 100 % v Lucembursku, přičemž pouze Itálie (90 %; údaje za rok 2013) a Rumunsko (85 %) dosahovaly úrovně pod touto mezí. U domácností v prvním příjmovém kvartilu byly rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o podíl domácností s přístupem k internetu, mnohem výraznější, a to v rozmezí od 29 % v Rumunsku a Litvě po 89 % v Lucembursku a Nizozemsku, přičemž Bulharsko (15 %) dosahovalo úrovně pod touto mezí.

Používání internetu

Na počátku roku 2014 používaly v EU-28 internet více než tři čtvrtiny (78 %) jednotlivců ve věku 16–74 let (nejméně jednou v průběhu tří měsíců před datem šetření). Nejméně devět z deseti jednotlivců používalo internet v Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku, Švédsku, Finsku a ve Spojeném království. Na druhé straně v Portugalsku, Řecku, Itálii, Bulharsku a Rumunsku používaly internet méně než dvě třetiny všech jednotlivců ve věku 16–74 let.

Podíl obyvatel EU-28, kteří nikdy nepoužili internet, činil v roce 2014 18 %, což znamená pokles o 2 procentní body oproti předchozímu roku a pokles z 30 % v roce 2009. Digitální agenda stanovila cíl, podle něhož by do roku 2015 obyvatel EU-28, kteří nikdy nepoužili internet, nemělo být více než 15 %.

Téměř dvě třetiny uživatelů (65 %) se v roce 2014 k internetu připojovaly denně — viz obrázek 4 — a dalších 10 % jej používalo alespoň jednou týdně (ale ne denně). 75 % jednotlivců bylo pravidelnými uživateli internetu (alespoň jednou týdně), což je úroveň používání internetu, která odpovídá cíli digitální agendy 75 % (stanovenému pro rok 2015), jenž byl tak splněn rok před plánovaným termínem. V rámci uživatelů internetu v EU se podíl uživatelů, kteří se připojovali denně, pohyboval v rozmezí od 60 % v Rumunsku a 76 % v České republice a Polsku po 90 % v Nizozemsku, 92 % v Lucembursku a 94 % v Itálii. Vysoký podíl uživatelů internetu, kteří se připojovali denně, vykazovaly rovněž Norsko (93 %) a Island (95 %).

Obrázek 5 znázorňuje používání internetu na cestách, jinými slovy mimo domov nebo pracoviště a při používání internetu prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní nebo bezdrátové připojení. Obrázek srovnává údaje za rok 2012, kdy v EU-28 přístup k internetu přes mobilní zařízení používalo 36 % jednotlivců ve věku 16–74 let, s údaji za rok 2014, přičemž do té doby se tento podíl zvýšil na 51 %. Nejběžnějšími mobilními zařízeními k přístupu na internet byly mobilní telefony či smartphony, laptopy, notebooky, netbooky nebo tablety. Nejvyšší podíl mobilního internetového připojení v roce 2014 vykazovaly Švédsko, Dánsko a Spojené království; internet na cestách používaly přibližně tři čtvrtiny jednotlivců ve věku 16–74 let. Pro srovnání – v Bulharsku, Rumunsku a Itálii používala internet mimo domov nebo pracoviště přibližně čtvrtina jednotlivců

Jednou z nejběžnějších online činností v EU-28 v roce 2014 byla účast v sociálních sítích. Téměř polovina (46 %) jednotlivců ve věku 16–74 let používala internet k účasti v sociálních sítích, jako jsou Facebook nebo Twitter.

Stránky sociálních sítí používalo nejméně šest z deseti osob v Dánsku, Švédsku, Maďarsku, Lucembursku a Spojeném království a stejně tomu bylo také na Islandu a v Norsku; podíl v Nizozemsku (59 %) byl těsně pod touto úrovní. Na opačném konci škály se nachází čtyři členské státy EU, v nichž tyto internetové stránky používaly méně než čtyři osoby z deseti, jmenovitě Francie, Polsko, Itálie a Rumunsko; stejně tak tomu bylo i v případě Turecka.

Používání cloud computingu pro ukládání a sdílení souborů

Služby založené na technologii cloud computingu umožňují uživatelům ukládat soubory nebo používat software na serveru provozovaném na internetu. Služby cloud computingu jsou poměrně novým fenoménem oproti internetovým aplikacím pro využívání sociálních sítí, poslech hudby nebo sledování filmů. Jedním z hlavních problémů při měření používání služeb cloud computingu je zajistit, aby bylo možné jasně rozlišovat mezi těmito a dalšími on-line službami. Obrázek 7 zobrazuje dva ukazatele týkající se používání služeb cloud computingu jednotlivci pro ukládání a sdílení souborů. V roce 2014 ukládal každý pátý (21 %) jednotlivec ve věku 16–74 let v EU-28 soubory na úložiště dat na internetu, jinými slovy využíval služeb cloud computingu. Více než třetina jednotlivců v Nizozemsku, Švédsku, Lucembursku, Spojeném království a Dánsku používala úložiště dat na internetu pro ukládání souborů, zatímco v Litvě, Polsku a Rumunsku těchto služeb k tomuto účelu využíval méně než každý desátý jednotlivec.

Ve srovnání s jinými způsoby elektronického sdílení souborů bylo úložiště dat na internetu k tomuto účelu využíváno méně často, jak ukazují podrobnější výsledky (viz článek o internetových službách a službách cloud computingu (v angličtině)). Zatímco 15 % obyvatel EU-28 používalo v roce 2014 úložiště dat na internetu pro sdílení souborů, větší část používala e-mailové aplikace (44 %), USB paměti, DVD, nebo Bluetooth (30 %) nebo osobní internetové stránky a stránky sociálních sítí (28 %). Většina jednotlivců, kteří byli uživateli cloud computingu, oceňovala snadnost přístupu k souborům z různých zařízení nebo umístění. Značná část obyvatel se však dosud s existencí služeb cloud computingu neseznámila, ačkoliv se jedná o uživatele internetu. U těch uživatelů internetu, kteří o existenci cloud computingu věděli, byly hlavním faktorem, jenž jim v používání těchto služeb bránil, obavy o bezpečnost a soukromí.

Objednávání zboží a služeb

Podíl jednotlivců ve věku 16–74 let v EU-28, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům, se zvýšil a v roce 2014 dosáhl 50 %, což představuje nárůst o 6 procentních bodů ve srovnání s rokem 2012 (viz obrázek 8). Tak byl cíl digitalní agendy, aby do roku 2015 podíl populace, jež nakupuje přes internet, dosahoval 50 %, splněn o rok dříve. Zboží nebo služby přes internet si objednaly více než dvě třetiny jednotlivců ve Spojeném království, v Dánsku, Švédsku, Lucembursku, Nizozemsku, Německu a Finsku, kdežto v Itálii a v Bulharsku tento podíl byl přibližně jedna osoba z pěti a v Rumunsku to byla přibližně jedna osoba z deseti. Pokud jde o vyjádření v procentních bodech, největší nárůst mezi roky 2012 a 2014 byl zaznamenán v Estonsku, kde došlo ke zvýšení o 26 procentních bodů z 23 % v roce 2012 na 49 % v roce 2014. Další největší nárůst mezi členskými státy EU byl zaznamenán v České republice (11 procentních bodů); na Islandu pak nárůst o 12 procentních bodů.

Zdroje a dostupnost údajů

Rychlé technologické změny v oblastech souvisejících s internetem a dalšími novými aplikacemi informačních a komunikačních technologií představují problémy pro statistiku. V této oblasti došlo k významnému rozvoji a statistické nástroje byly přizpůsobeny tak, aby byly schopné vyhovět novým nárokům na údaje. Statistika je v této oblasti každoročně přehodnocována, aby odpovídala potřebám uživatelů a odrážela rychlý vývoj technologických změn.

Tento přístup se odráží v šetření používání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci, které provádí Eurostat. Toto každoroční šetření se využívá pro srovnání vývoje používání informačních a komunikačních technologií, a to jak sledováním vývoje základních proměnných v čase, tak bližším zkoumáním dalších aspektů v určitém okamžiku. Šetření se původně soustředilo na otázky přístupu a připojení, ale jeho rozsah se poté rozšířil tak, aby zahrnoval celou řadu dalších oblastí (například elektronickou veřejnou správu a elektronické obchodování) a také socioekonomické analýzy (týkající se například regionální různorodosti, genderových specifik, rozdílů ve věku, vzdělání a situaci, pokud jde o zaměstnání). Rozsah šetření je s ohledem na různé technologie dále přizpůsoben tak, aby byly zahrnuty nové skupiny produktů a nové způsoby poskytování komunikačních technologií koncovým uživatelům.

Oblast působnosti a definice

Šetření týkající se domácností pokrývá ty domácnosti, v nichž alespoň jeden člen náleží do věkové skupiny 16–74 let. Domácnosti s přístupem k internetu znamenají procento domácností, které mají přístup k internetu, a tedy kterýkoli člen domácnosti může používat internet doma, pokud si to přeje, třeba jen k odeslání e-mailu.

Uživateli internetu se rozumějí všichni jednotlivci ve věku 16–74 let, kteří použili internet v průběhu tří měsíců před šetřením. Pravidelnými uživateli internetu jsou ti jednotlivci, kteří internet používali průměrně nejméně jednou týdně v průběhu tří měsíců před šetřením.

Referenčním obdobím bylo pro toto šetření první čtvrtletí roku 2014; obdobím šetření bylo ve většině zemí druhé čtvrtletí. Součástí šetření v roce 2014 byl zvláštní modul o cloud computingu, v roce 2012 byl součástí šetření modul o používání mobilního internetového připojení.

Drátové technologie, které se nejčastěji používají pro přístup na internet, jsou buď širokopásmové, nebo jde o vytáčené připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN. Širokopásmové připojení zahrnuje digitální účastnické přípojky (DSL) a používá technologie, které přenáší data vysokou rychlostí. Širokopásmové linky mají podle definice kapacitu vyšší než ISDN, to znamená 144 kbit/s nebo vyšší. Běžná zařízení používaná pro přístup na internet v domácnostech jsou stolní a přenosné počítače.

Mobilním internetovým připojením se rozumí používání internetu mimo domov nebo pracoviště prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní telefonní síť nebo bezdrátové připojení.

Služby cloud computingu nabízejí úložiště dat na internetu pro ukládání souborů, a to s dodatečnou možností sdílet nebo upravovat uložené soubory či bez ní. Šetření používání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci se zabývalo používáním služeb cloud computingu k soukromým účelům.

Objednávky zboží a služeb jednotlivci se týkají posledních období dvanácti měsíců před šetřením a zahrnují potvrzené rezervace ubytování či cesty, nákup finančních produktů, komunikační služby, videohry nebo software a přímo placené informační služby na internetu. Zboží a služby, které byly získány přes internet zdarma, jsou vyloučeny. Stejně tak jsou vyloučeny objednávky uskutečněné prostřednictvím e-mailů psaných pomocí klávesnice, SMS nebo MMS.

Kontext

Širokopásmové technologie se považují za důležité při měření přístupu k internetu a jeho používání, jelikož nabízí uživatelům možnost rychlého přenosu velkého množství dat a udržují přístupové linky otevřené. Šíření širokopásmového připojení se považuje za důležitý ukazatel v oblasti tvorby politik týkajících se informačních a komunikačních technologií. Obecná dostupnost internetu pomocí širokopásmového připojení se považuje za nezbytný prvek pro rozvoj pokročilých internetových služeb, jako je elektronické podnikání (e-business), elektronická veřejná správa (e-government) nebo elektronické učení (e-learning). Digitální účastnické přípojky (DSL) zůstávají hlavním typem poskytování širokopásmové technologie, ale stále více se používají i jiné možnosti, jako je použití kabelového připojení, satelitu, optických kabelů a bezdrátových místních smyček.

V květnu 2010 přijala Evropská komise sdělení nazvané Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění), což je strategie na podporu rozvoje digitální ekonomiky do roku 2020. Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Vymezuje politiky a opatření, jejichž cílem je maximalizovat přínosy digitálního věku ve všech vrstvách společnosti a všech oblastech hospodářství. Tato agenda se zaměřuje na sedm prioritních oblastí činnosti: vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilita, podpora důvěry a bezpečnosti na internetu, poskytování mnohem rychlejšího přístupu k internetu, zvýšení investic do výzkumu a vývoje, posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění a využití IKT pro řešení problémů, kterým čelí naše společnost, jako je změna klimatu a stárnutí obyvatelstva.

V roce 2012 přijala Evropská komise sdělení s názvem „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“ (COM(2012) 529). Předmětem širšího zájmu politiky EU je umožnit a usnadnit rychlejší používání cloud computingu ve všech odvětvích hospodářství. Cloud computing je jednou ze strategických digitálních technologií považovaných za důležitý faktor, který přispívá k produktivitě a lepším službám.

V květnu 2015 přijala Evropská komise strategii s názvem digital single market strategy (v angličtině) (COM(2015) 192), jež je jednou z jejích hlavních priorit. Tato strategie zahrnuje tři oblasti:

podporu lepšího internetového přístupu ke zboží a službám v celé Evropě;
vytváření optimálního prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb;
zajištění toho, aby evropské hospodářství a průmysl plně využívaly digitálního hospodářství jako potenciální hnací síly růstu.