Archive:Statistika trestné činnosti

Extrakce údajů z databáze: červenec 2020.

Plánovaná aktualizace článku: listopad 2021.

This Statistics Explained article has been archived on 23 August 2021.

Highlights

V letech 2012 až 2018 poklesl v EU-27 počet loupeží zaznamenaných policií o 34 %.

V roce 2018 zaznamenala policie v EU-27 3 993 případů úmyslného zabití, což představuje ve srovnání s rokem 2008 snížení o 30 %.

Loupeže, průměr 2016–2018
(trestné činy zaznamenané policií na sto tisíc obyvatel)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

Statistiky předkládané v tomto článku vycházejí z oficiálních údajů o trestných činech zaznamenaných policií v Evropě v letech 2008 až 2018. Výsledky se týkají Evropské unie (EU-27), tří soudních obvodů Spojeného království, zemí ESVO a částečně také kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí.

Full article

V letech 2012 až 2018 poklesl v EU-27 počet loupeží o 34 %

V letech 2012 až 2018 poklesl v EU-27 počet loupeží zaznamenaných policií o 34 %, a to na zhruba 299 000. Oproti tomu v letech 2008 až 2012 došlo ke zvýšení jejich počtu o 8,8 % – v této době bylo za období 2008–2018 dosaženo nejvyšších čísel, jak je znázorněno na obrázku 1. Údaje za rok 2018 chybí pro Estonsko, Francii, Lucembursko a Finsko, proto není přesná změna pro EU-27 v letech 2017 až 2018 zcela spolehlivá. V letech 2017 až 2018 došlo ve většině zemí EU-27 k poklesu, k největšímu relativnímu nárůstu došlo v Irsku (8 %) a Slovinsku (11 %).

Obrázek 1: Loupeže (trestné činy zaznamenané policií), EU-27, 2008–2018
(počet trestných činů)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

Obrázek 2 znázorňuje počty loupeží zaznamenaných policií v poměru k počtu obyvatel (počet trestných činů na 100 000 obyvatel). Průměrně byly za období 2016–2018 nejvyšší míry v EU-27 zaznamenány v Belgii (154,3), Francii (153,3), Španělsku (132,5) a Portugalsku (115,5), nejnižší míry hlásí Estonsko (17,1), Rumunsko (16,2), Česko (14,6), Slovinsko (11,7), Kypr (10,5), Slovensko (9,0) a Maďarsko (9,0). Ze zemí ESVO byla nejvyšší míra loupeží zaznamenaných policií na 100 000 obyvatel hlášena ze Švýcarska (20,9).

Obrázek 2: Loupeže, průměr 2016–2018
(trestné činy zaznamenané policií na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

V roce 2018 došlo v EU-27 k 3 993 případům úmyslného zabití

V roce 2018 bylo v EU-27 policií zaznamenáno 3 993 případů úmyslného zabití, což je téměř o 30 % méně než v roce 2008. V tabulce 1 jsou hlášené údaje znázorněny podle jednotlivých zemí.

Tabulka 1: Úmyslné zabití, 2008–2018
(počet trestných činů zaznamenaných policií)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

Na obrázku 3 jsou znázorněny případy úmyslného zabití vzhledem k velikosti populace (trestné činy zaznamenané policií na sto tisíc obyvatel). V roce 2018 byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Lotyšsku (5,2), Litvě (3,5) a Estonsku (1,9). V 15 zemích byla míra nižší než 1 na 100 000.

Obrázek 3: Úmyslné zabití, 2018
(trestné činy zaznamenané policií na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

V roce 2018 došlo v EU-27 k 583 000 případům napadení

V EU-27 policie v roce 2018 zaznamenala 583 000 případů napadení, což je o 6,2 % méně než v roce 2010, kdy bylo případů 621 500. V letech 2010–2018 tento trend obecně klesal, jak je patrné z obrázku 4. Je však třeba poznamenat, že čísla za „EU celkem“ za období 2016–2018 vycházejí částečně z předchozích údajů vzhledem k chybějícím údajům z Francie (2017–2018) a Maďarska (2016–2018). Z nahlášených čísel vyplývá vzestupný trend ve Francii v období 2010–2016 (z 232 000 na 243 000) a sestupný trend v Maďarsku v období 2010–2015 (z 14 600 na 12 500).

Počet případů napadení zaznamenaných policií, a to i v poměru k počtu obyvatel, se v celé EU-27 značně liší. Na srovnání mezi zeměmi mají vliv rozdílné právní předpisy, míra oznamování trestných činů a postupy jejich záznamu. Například některé vnitrostátní údaje zahrnují kromě vážného napadení rovněž méně závažná napadení, napadení s následkem smrti (zabití, vraždy atd.) či sexuální napadení (jež se obvykle zaznamenává zvlášť).

Obrázek 4: Napadení, EU-27, 2010–2018
(počet policií zaznamenaných trestných činů)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

V roce 2018 došlo v EU-27 k 528 000 případům krádeže motorového vozidla

V EU-27 bylo v roce 2018 policií zaznamenáno přibližně 528 000 případů krádeže automobilu, což je zhruba o 40 % méně než v roce 2008. Je však třeba poznamenat, že za chybějící údaje z Francie (2017–2018), Kypru (2018) a z Maďarska (2016–2018) byly použity údaje za poslední dostupný rok. Na obrázku 5 je v EU-27 během celého období 2008 až 2018 patrný sestupný trend. Naproti tomu Irsko a Chorvatsko zaznamenaly mezi lety 2017 a 2018 nárůst počtu policií zaznamenaných případů krádeží vozidel o 8 %.

Obrázek 5: Krádeže pozemních motorových vozidel, EU-27, 2008–2018
(počet policií zaznamenaných trestných činů)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

Pokud jde o policií zaznamenané případy krádeží vozidel na 100 000 obyvatel, nejvyšší čísla (průměr za období 2016 až 2018) hlásí Řecko (260,6), Itálie (244,2), Francie (241,9), Švédsko (237,3) a Nizozemsko (169,3). Nejnižší čísla v EU-27 byla zaznamenána na Slovensku (27,8), v Estonsku (25,1), Chorvatsku (21,4), Rumunsku (10,8) a Dánsku (4,0). V zemích ESVO mělo nejvyšší počet krádeží aut Švýcarsko, a to 80,5 případů na 100 000 obyvatel.

„Krádeže motorových vozidel“ obecně zahrnují krádeže motocyklů, osobních automobilů, autobusů, autokarů, nákladních automobilů, kamionů, buldozerů atd., avšak míra oznamování těchto trestných činů a postupy jejich záznamu se liší a ovlivňují srovnání v jednotlivých zemích a meziročně.

Obrázek 6: Krádeže pozemních motorových vozidel, průměr za roky 2016–2018
(trestné činy zaznamenané policií na 100 000 obyvatel)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy (v angličtině)

Zdroje údajů

Statistiky trestné činnosti a trestního soudnictví obecně

Údaje pocházejí od policie a jiných donucovacích orgánů, státních zastupitelství, soudů, věznic, příslušných ministerstev a statistických úřadů. Vnitrostátní orgány jsou odpovědné za oficiální údaje, jež se zasílají Eurostatu a do Organizace spojených národů (šetření trendů kriminality a fungování systémů trestního soudnictví v rámci OSN).

Údaje v tomto článku

Tento článek předkládá výsledky na základě oficiálních údajů o trestných činech zaznamenaných policií od roku 2008. Eurostat aktualizuje internetovou databázi, když země zašlou nové číselné údaje, jež se mohou lišit od údajů uvedených v předchozích verzích internetových článků. Velkým problémem evropských statistik trestné činnosti jsou chybějící údaje. Několik údajů za celou EU uvedených v tomto článku bylo z tohoto důvodu upraveno. Např. pokud chybí údaj za rok 2017, použije se pro danou zemi údaj týkající se téže trestné činnosti z roku 2016. V některých případech se použije průměr za předchozí a následující rok. Jinou metodou, jak se vypořádat s chybějícími údaji, je porovnat tříleté průměry. U některých trestných činů jednoduše chybí údaje z tolika zemí, že se celkové číslo za EU neuvádí. Internetová databáze uvádí čísla, jak byla oznámena (nejsou upravována).

Jednotlivé trestné činy

Další údaje o úmyslných zabitích, znásilněních a sexuálních napadeních:

Oběti, podezřelí, trestní stíhání, odsouzení (v angličtině)
Vězni (v angličtině)
Celosvětové statistiky úmyslných zabití (v angličtině)

Starší údaje

Trestné činy zaznamenané policií v letech 1950–1992 (celkem) (v angličtině)
Trestné činy zaznamenané policií v letech 1993–2007 (podle trestné činnosti) (v angličtině)

Kontext

Statistiky trestné činnosti využívají instituce EU, vnitrostátní orgány, média, politici, organizace i široká veřejnost. Každá země vytváří své trestněprávní předpisy, definuje trestné činy, stanoví trestní řízení, reakce justice a specifikace pro oficiální statistiku trestné činnosti (kromě trestných činů, na které se vztahuje mezinárodní právo nebo právo EU). Statistiky trestné činnosti jsou obvykle mezi jednotlivými státy hůře srovnatelné než statistiky, pro něž existují mezinárodní specifikace.

Navzdory různým trestněprávním předpisům je rovněž třeba poznamenat, že mezi evropskými zeměmi existuje mnoho podobností. Tato skutečnost v kombinaci s veřejným a politickým zájmem tvoří základ rozvoje celounijní statistiky trestné činnosti. Za posledních deset let spolupracovaly instituce EU, vnitrostátní orgány a OSN na zlepšení evropské statistiky trestné činnosti. Velké zvýšení kvality přineslo používání společné klasifikace trestných činů.

Oficiální statistiky trestné činnosti odrážejí především způsob, jímž orgány případy registrují a jak je řeší. Číselné údaje poskytují vnitrostátní orgány, jako je policie, státní zastupitelství, soudy a věznice. Ze všech těchto údajů poskytují nejširší perspektivu ty policejní, neboť zahrnují trestné činy, jež byly ohlášeny, bez ohledu na to, zda bylo zahájeno soudní řízení. Policejní záznamy však neměří celkový výskyt trestné činnosti. Jednoduše řečeno, celkový výskyt trestných činů by se vypočítal sečtením těch ohlášených a neohlášených a odečtením nesprávně ohlášených. Je třeba uvést, že míra hlášení je vysoká, pokud je policejní záznam zapotřebí k ohlášení pojistné události (např. u krádeže auta nebo vloupání).