Archive:Mzdy a náklady práce

Extrakce údajů z databáze: duben 2020.

Plánovaná aktualizace článku: červenec 2021.

This Statistics Explained article has been archived on 18 December 2020.

Highlights

Průměrné hodinové náklady v EU-27 v roce 2019 činily 27,70 EUR, přičemž se pohybovaly od 6,00 EUR v Bulharsku do 44,70 EUR v Dánsku.

Neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů v EU-27 v roce 2018 činil 14,8 %, přičemž se pohyboval od 3,0 % v Rumunsku do 22,7 % v Estonsku.

Čistý roční výdělek průměrného svobodného bezdětného pracovníka v EU-27 v roce 2019 dosáhl výše 23 600 EUR, přičemž se pohyboval od 6 000 EUR v Bulharsku do 42 600 EUR v Lucembursku.

Čistý roční výdělek průměrného pracujícího páru se dvěma dětmi v EU-27 v roce 2019 dosáhl výše 50 500 EUR, přičemž se pohyboval od 12 100 EUR v Bulharsku do 94 600 EUR v Lucembursku.

Odhadované hodinové náklady práce, 2019

V tomto článku se prezentují, srovnávají a posuzují číselné údaje o mzdách a nákladech práce (výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance) v členských státech Evropské unie (EU), ve Spojeném království a v kandidátských zemích EU a v zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Práce hraje ve fungování hospodářství zásadní úlohu. Z hlediska podniků představuje náklady (náklady práce), které zahrnují nejen mzdy a platy vyplácené zaměstnancům, ale také nemzdové náklady, zejména příspěvky na sociální zabezpečení, jež platí zaměstnavatel. Je tudíž klíčovým činitelem konkurenceschopnosti podniku, přestože na ni mají vliv také kapitálové náklady (např. úroky z půjček a dividendy z kapitálových investic) a necenové prvky, jako jsou podnikavost, dovednosti a produktivita práce, inovace a postavení značky/výrobku na trhu.

Full article

Složky nákladů práce

Pokud jde o zaměstnance, náhrada, již obdrží za svou práci, běžněji nazývaná mzdou nebo výdělkem, představuje obvykle jejich hlavní zdroj příjmů, a má tudíž zásadní dopad na jejich schopnost utrácet a/nebo spořit. Zatímco hrubé mzdy/výdělky zahrnují sociální příspěvky, jež odvádí zaměstnanec, čisté výdělky se vypočítají po odečtení těchto příspěvků a veškerých částek, které se odvádí státu, jako je daň z příjmu. Vzhledem k tomu, že výše daní obecně závisí na situaci domácnosti, pokud jde o její příjmy a složení, vypočítávají se čisté výdělky pro několik modelových situací domácnosti.

Diagram 1 shrnuje vztah mezi čistými výdělky, hrubými výdělky/mzdami a náklady práce.

Diagram 1: Složky nákladů práce

Náklady práce

V roce 2019 se průměrné hodinové náklady práce odhadovaly na 27,7 EUR v EU-27 a na 31,4 EUR v eurozóně (EZ-19). Tento průměr však v sobě skrývá podstatné rozdíly mezi členskými státy EU, v nichž se hodinové náklady práce pohybují mezi 6,0 EUR v Bulharsku a 44,7 EUR v Dánsku (viz obrázek 1). Ještě vyšší průměr (50,2 EUR) byl v Norsku.

Obrázek 1: Odhadované hodinové náklady práce, 2019
(EUR)
Zdroj: Eurostat (lc_lci_lev)

Náklady práce se skládají z nákladů na mzdy a platy a z nemzdových nákladů, jako jsou příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení. V roce 2019 dosahoval podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce, za celé hospodářství, v EU-27 celkem 25,1 % a v eurozóně 25,6 %. Podíl nemzdových nákladů se mezi jednotlivými členskými státy EU rovněž značně lišil: nejvyšší podíly nemzdových nákladů byly zaznamenány ve Francii (32,9 %), Švédsku (32,2 %) a v Itálii (28,8 %), naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v případě Lucemburska (11,0 %), Malty (5,9 %) a Litvy (5,3 %).

Hrubé mzdy/výdělky

Mediány výdělků

Hrubé výdělky tvoří největší část nákladů práce. V roce 2014 byly nejvyšší mediány hrubých hodinových výdělků v eurech zaznamenány v Dánsku (25,52 EUR), Irsku (20,16 EUR) a Švédsku (18,46 EUR) a naopak nejnižší mediány hrubých hodinových výdělků v eurech byly zaznamenány v Litvě (3,11 EUR), Rumunsku (2,03 EUR) a Bulharsku (1,67 EUR). Jinými slovy nejvyšší mediány hrubých hodinových výdělků v členských státech EU-27 byly při vyjádření v eurech 15krát vyšší než ty nejnižší; v případě úpravy o cenovou úroveň (přepočtením na standardy kupní síly (PPS)) byl nejvyšší průměr pětkrát vyšší než nejnižší průměr, přičemž Dánsko a Bulharsko zaujaly opět stejné pozice na první a poslední příčce žebříčku.

Obrázek 2: Mediány hrubých hodinových výdělků všech zaměstnanců
(kromě učňů), 2014
Zdroj: Eurostat (earn_ses_pub2s)

Pracovníci s nízkými mzdami

Pracovníci s nízkými mzdami jsou definováni jako zaměstnanci, jejichž výdělky dosahují dvou třetin nebo méně národního mediánu hrubých hodinových výdělků. V roce 2014 patřilo 17,2 % zaměstnanců k pracovníkům s nízkými mzdami v EU-28 (včetně Spojeného království; údaje za EU-27 chybí), v eurozóně činil jejich podíl 15,9 %. Podíl pracovníků s nízkými mzdami se v roce 2014 v jednotlivých členských státech EU-27 značně lišil: nejvyšší podíly byly pozorovány v Lotyšsku (25,5 %), Rumunsku (24,4 %) a Litvě (24,0 %). Naopak méně než 10 % zaměstnanců bylo pracovníky s nízkými mzdami v Itálii (9,4 %), Francii (8,8 %), Dánsku (8,6 %), Finsku (5,3 %), Belgii (3,8 %) a Švédsku (2,6 %).

Obrázek 3: Pracovníci s nízkými mzdami – zaměstnanci
(kromě učňů), jejichž výdělky dosahují dvou třetin nebo méně mediánu hrubých hodinových výdělků, 2014
(% zaměstnanců)
Zdroj: Eurostat (earn_ses_pub1s)

Rozdíly v odměňování žen a mužů

Neočištěné rozdíly v odměňování žen a mužů jsou důležitým ukazatelem, který měří rozdíly mezi průměrnými výdělky mužů a žen v EU. Pokud jde o EU-27 jako celek, v roce 2018 vydělávaly ženy v průměru o 14,8 % méně než muži, a v eurozóně činil tento rozdíl 15,9 %. Největší rozdíly v odměňování žen a mužů byly zjištěny v Estonsku (22,7 %), Německu (20,9 %) a Česku (20,1 %). Nejmenší rozdíly v průměrných platech mezi ženami a muži byly zjištěny v Itálii (5,0 %, údaje za rok 2017), Lucembursku (4,6 %) a Rumunsku (3,0 %) — viz obrázek 4.

Obrázek 4: Neočištěné rozdíly v odměňování žen a mužů, 2018
(rozdíly mezi průměrnými hrubými hodinovými výdělky mužů a žen vyjádřené procentem z hrubých výdělků mužů)
Zdroj: Eurostat (earn_gr_gpgr2)

Na těchto rozdílech v odměňování žen a mužů se podílejí různé faktory, například: rozdíly v účasti mužů a žen na pracovní síle, rozdíly v zaměstnáních a činnostech, kde mívají dominantní zastoupení muži nebo naopak ženy, rozdíly v míře, v jaké pracují muži a ženy na částečný úvazek, ale také postoje personálních oddělení v soukromých a veřejných subjektech ke kariérnímu rozvoji a k neplacené a/nebo mateřské/rodičovské dovolené. Mezi základní faktory, kterými lze alespoň částečně vysvětlit rozdíly v odměňování žen a mužů, patří odvětvová a profesní segregace, vzdělávání a školení, povědomí a transparentnost a také přímá diskriminace. Rozdíly v odměňování žen a mužů odrážejí také jiné nerovnosti, zejména často neúměrně velký podíl žen na rodinných povinnostech a související obtíže se sladěním pracovního a soukromého života. Řada žen pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo má atypickou pracovní smlouvu: ačkoliv mají díky tomu možnost na trhu práce zůstat a zároveň pečovat o rodinu, může to mít negativní dopad na jejich plat, profesní vývoj, kariérní postup a penze.

Čisté výdělky a daňové zatížení

Všechny údaje jsou založeny na široce uznávaném modelu vyvinutém OECD, přičemž číselné údaje jsou získávány z národních zdrojů (další podrobnosti o modelu naleznete v informacích na internetové stránce OECD - Benefits and wages (v angličtině).

Čisté výdělky

Informace týkající se čistých výdělků doplňují údaje o hrubých výdělcích, pokud jde o disponibilní příjmy, jinými slovy po odečtení daní z příjmu a odvodů zaměstnance na sociální zabezpečení z hrubé částky a po přičtení rodinných přídavků (peněžité dávky vyplácené na nezaopatřené děti) v případě domácností s dětmi.

V roce 2019 se rozpětí čistého výdělku svobodné osoby, která vydělává 100 % průměrného výdělku pracovníka v podnikatelské sféře, bez dětí, pohybovalo od 42 584 EUR v Lucembursku až po 6 030 EUR v Bulharsku. Tytéž dva členské státy EU zaznamenaly nejvyšší (57 175 EUR) a nejnižší (6 603 EUR) průměrný čistý výdělek manželského páru se dvěma dětmi, kde vydělává pouze jeden z manželů (viz obrázek 5).

Obrázek 5: Roční čisté výdělky, 2019
(EUR)
Zdroj: Eurostat (earn_nt_net)

V případě, kdy pracují oba manželé (oba vydělávají průměrný výdělek pracovníka), zaznamenalo Lucembursko nejvyšší čisté roční výdělky ve výši 94 638 nbsp;EUR u manželských párů se dvěma dětmi a 87 024 EUR u bezdětných manželských párů. Bulharsko zaznamenalo nejnižší čisté výdělky 12 102 EUR u páru se dvěma dětmi a o něco málo nižší (12 061 EUR) u bezdětného páru.

Daňové zatížení

Ukazatele daňové sazby (daňový klín z nákladů práce, past nezaměstnanosti a past nízké mzdy) mají za účel monitorovat atraktivitu práce. Na obrázku 6 jsou tyto ukazatele uvedeny pro pracovníka s nízkou mzdou, který vydělává dvě třetiny (přesně řečeno 67 %) průměrného výdělku pracovníka v podnikatelské sféře (NACE Rev. 2, sekce B až N) a je svobodný a bezdětný.

První ukazatel, daňový klín z nákladů práce, měří relativní daňové zatížení a zatížení příspěvky na sociální zabezpečení ve vztahu k nákladům práce. Je vymezen jako daň z příjmu z hrubého mzdového výdělku plus příspěvky zaměstnance a zaměstnavatele na sociální zabezpečení a je vyjádřen procentem z celkových nákladů práce. Tento daňový klín pro EU-27 v roce 2019 činil 39,5 % (40,1 % pro eurozónu). Nejvyšší daňové klíny z nákladů práce u pracovníků s nízkými mzdami byly v roce 2019 zaznamenány v Belgii (45,4 %), Německu (45,2 %) a Maďarsku (44,6 %) a naopak nejnižší na Maltě (27,4 %), v Irsku (24,6 %) a na Kypru (18,1 %).

Obrázek 6: Ukazatele daňové sazby u pracovníků s nízkými mzdami – svobodná bezdětná osoba, 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_nt_taxwedge), (earn_nt_unemtrp) a (earn_nt_lowwtrp)

Druhý ukazatel, past nezaměstnanosti, měří podíl (v procentech) přírůstku hrubého výdělku, který je odčerpán v důsledku vyšší daně a příspěvků zaměstnance na sociální zabezpečení a odebrání podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek, když nezaměstnaná osoba přejde do zaměstnání. V roce 2019 v EU-27 dosahovala past nezaměstnanosti 74,4 % (v eurozóně (74,5 %). Nejvyšší sazby byly v roce 2019 zaznamenány v Belgii (93,1 %), Lucembursku (90,9 %) a Dánsku (88,9 %) a naopak nejnižší na Slovensku (46,4 %), v Řecku (34,6 %) a Estonsku (32,2 %).

Třetí ukazatel, past nízké mzdy, měří podíl (v procentech) přírůstku hrubého výdělku, který je odčerpán na základě kombinovaného dopadu daní z příjmu, příspěvků zaměstnance na sociální zabezpečení a odnětí dávek, když se hrubý výdělek zvýší z 33 % na 67 % průměrného výdělku pracovníka. V roce 2019 v EU-27 dosahovala past nízké mzdy 39,3 % (v eurozóně 41,1 %), přičemž nejvyšší míra byla pozorována opět v Belgii (60,4 %), Lucembursku (50,6 %) a Dánsku (50,2 %) a nejnižší v Bulharsku (22,4 %), Estonsku (21,0 %) a na Kypru (8,3 %).

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Wages and labour costs: tables and figures (v angličtině)