Archive:Statistika platební bilance

This Statistics Explained article has been archived - for recent articles on Balance of payment statistics see Here

Extrakce údajů z databáze: dubna 2016. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: září 2017.

Obrázek 1: Transakce běžného účtu, EU-28, 2005–15(¹)
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (bop_eu6_q)

Obrázek 2: Saldo běžného účtu s vybranými partnery, EU-28, 2015
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (bop_eu6_q)

Tabulka 1: Saldo běžného účtu s ostatními zeměmi světa, EU-28, 2005–15(¹)
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (bop_eu6_q) a (bop_c6_q)

Tabulka 2: Běžný účet a kapitálový účet, 2015
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (bop_eu6_q) a (bop_c6_q)

Tabulka 3: Běžný účet a kapitálový účet v poměru k HDP, 2015
(% HDP)
Zdroj: Eurostat (bop_gdp6_q)

Tabulka 4: Vybrané položky salda finančního účtu, 2015(¹)
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (bop_eu6_q) a (bop_c6_q)

Tabulka 5: Vybrané položky salda finančního účtu v poměru k HDP, 2015
(% HDP)
Zdroj: Eurostat (bop_c6_q), (bop_gdp6_q) a (nama_10_gdp)

Platební bilance zachycuje všechny ekonomické transakce mezi rezidentskými a nerezidentskými subjekty během daného období. Tento článek popisuje údaje běžných a finančních účtů platební bilance Evropské unie (EU) a jejích členských států. Údaje jsou prezentovány podle nového standardu pro sestavování uvedeného v šestém vydání manuálu k sestavení platební bilance (BPM6) (v angličtině) MMF.

Saldo běžného účtu a kapitálového účtu určuje expozici ekonomiky vůči ostatním zemím světa (nerezidentům), kdežto finanční účet objasňuje, jak se financuje. V ideálním případě by se saldo běžného a kapitálového účtu mělo rovnat celkové čisté hodnotě finančního účtu, v opačném případě se zaznamenaly čisté chyby a opomenutí. Článek o přímých zahraničních investicích (v angličtině) poskytuje více informací o jedné ze složek finančního účtu a článek o mezinárodním obchodu službami (v angličtině) se zaměřuje na jednu složku běžného účtu.

Hlavní statistické výsledky

Běžný účet

V roce 2015 činil přebytek běžného účtu EU-28 celkem 161,6 mld. EUR (viz obrázek 1), což odpovídá 1,1 % hrubého domácího produktu (HDP). Pro srovnání: v roce 2014 dosáhl přebytek běžného účtu 129, 6 mld. EUR. Nejnovější vývoj běžného účtu EU-28 vykazuje pokračování trendu, který započal v roce 2008: schodek běžného účtu dosáhl v roce 2008 svého vrcholu, a to 2,1 % HDP, poté se postupně zmenšoval a v roce 2012 se změnil na přebytek ve výši 0,6 % HDP; v roce 2013 dosahoval tento přebytek 1,1 % HDP a v roce 2014 činil 0,9 %. Přebytek běžného účtu v roce 2015 byl založený na schodcích prvotních a druhotných důchodů (0,1 % a 0,5 % HDP) a přebytcích běžných účtů za zboží (0,7 % HDP) a služby (1,0 %) — viz tabulka 3.

Z partnerských zemí a regionů zobrazených na obrázku 2 byl v roce 2015 nejvyšší schodek běžného účtu EU-28 s Čínou (145,7 mld. EUR), druhý nejvyšší byl s Ruskem (33,2 mld. EUR). Nejvyšší přebytky běžného účtu byly zaznamenány se Spojenými státy (101,0 mld. EUR) a Švýcarskem (70,6 mld. EUR). Přebytky byly také zaznamenány s Brazílií, Hongkongem, Kanadou a Indií. Saldo běžného účtu EU-28 s Japonskem se po mírném přebytku v roce 2014 vrátilo v roce 2015 zpět do schodku (ze 4,5 mld. EUR v roce 2014 na –32,2 mld. EUR v roce 2015).

Deset členských států EU vykázalo v roce 2015 schodek běžného účtu a 18 jich vykázalo přebytek (viz tabulky 1 až 3). Největší schodky (v poměru k HDP) byly pozorovány ve Spojeném království (5,2 %) a na Kypru (3,6 %), zatímco Malta a Nizozemsko vykázaly největší přebytky v poměru k HDP (9,9 % a 9,1 %), za nimi následovalo Německo (8,5 %), které také zaznamenalo největší přebytek běžného účtu v absolutním vyjádření (257,0 mld. EUR).

Německo, Irsko, Nizozemsko, Itálie a Finsko byly jedinými členskými státy EU, které v roce 2015 vykázaly schodek běžného účtu za služby, zatímco Lucembursko (39,7 % HDP), Malta (23,8 %), Chorvatsko (17,9 %) a Kypr (16,8 %) vykázaly relativně vysoké přebytky v poměru k úrovni jejich HDP.

Polovina z 28 členských států EU vykázala schodky za zboží – zejména včetně týchž čtyř členských států, které vykázaly největší přebytky za služby. Ze 14 členských států, které zaznamenaly přebytky za zboží, byly největší přebytky (v poměru k HDP) zaznamenány v Irsku (30,7 %), Nizozemsku (11,5 %) a Německu (8,7 %).

V rámci zemí ESVO vykázaly značné přebytky běžného účtu v roce 2015 Norsko a Švýcarsko (Švýcarsko 68,5 mld. EUR, Norsko 31,8 mld. EUR). Obě země zaznamenaly značné přebytky za zboží (Švýcarsko 50,3 mld. EUR, Norsko 25,2 mld. EUR) a významný příliv toků prvotních důchodů; Švýcarsko rovněž zaznamenalo přebytek za služby (15,4 mld. EUR).

Kapitálový účet

Kapitálový účet EU-28 se značnými kapitálovými transfery nerezidentům tradičně zaznamenává schodek. V roce 2015 tento trend pokračoval se schodkem kapitálového účtu ve výši 45,0 mld. EUR, tj. 0,3 % HDP, což bylo dáno zejména vysokým schodkem kapitálového účtu Nizozemska (35,2 mld. EUR).

Švýcarsko bylo jedinou zemí ESVO, která vykázala velké transakce v rámci kapitálového účtu: v roce 2015 byl zaznamenán schodek ve výši 13,2 mld. EUR.

Finanční účet

Finanční účet sdružuje tři druhy investic (přímé zahraniční investice neboli FDI, portfoliové investice a ostatní investice) spolu s (čistými) finančními deriváty a rezervními aktivy. Aktiva a závazky představují čisté hodnoty (čisté pořízení aktiv, čistý vznik závazků). V souladu s tím čistý finanční účet představuje čisté půjčky nerezidentům, je-li kladný, a čisté výpůjčky od nerezidentů, je-li záporný.

V roce 2015 bylo celkem 23 členských států EU čistými půjčovateli nerezidentům, tj. vykazovaly přebytky na svých čistých finančních účtech, přičemž nejvyšší hodnotu v poměru k HDP vykázala Malta (10,4 % HDP). Pět členských států EU bylo zjevně čistými vypůjčovateli, a to především Spojené království a Francie:: je však třeba upozornit, že žádný z těchto členských států nezveřejnil své čisté expozice na svých finančních účtech – viz tabulky 4 a 5.

V absolutním vyjádření bylo v roce 2015 zdaleka největším čistým půjčovatelem v EU-28 Německo s 232,2 mld. EUR (viz tabulka 4). Také eurozóna byla v roce 2015 čistým půjčovatelem nerezidentům s čistými půjčkami ve výši 306,6 mld. EUR, což se rovnalo 2,9 % HDP. Tento přebytek byl posílen výrazným čistým pořízením zahraničních aktiv během roku 2015 v přímých (601,5 mld. EUR) a portfoliových investicích (394,5 mld. EUR), které byly významně vyšší než odpovídající čistý vznik závazků v těchto složkách. Nejnovější údaje rovněž potvrzují, že v roce 2015 byly významnými centry, pokud jde o transakce finančního účtu, Německo, Lucembursko, Irsko a Spojené království.

Německo, největší čistý půjčovatel v EU-28, vykazovalo během roku 2015 vysoké úrovně čistého pořízení aktiv přímých a portfoliových investic a dynamicky zvýšilo pozice aktiv s nerezidenty. Naopak Spojené království zaznamenalo mimořádně vysoké úrovně čistého vzniku závazků portfoliových investic na základě nového emitování na rezidentských trzích cenných papírů, čímž bylo financováno (čisté) pořízení aktiv ostatních investic, jako jsou půjčky nerezidentům.

Lucembursko a Irsko zaznamenaly vysokou úroveň půjčování a vypůjčování a vykázaly relativně vysokou expozici v poměru k jejich HDP ve všech třech hlavních složkách finančního účtu. Čisté transakce u přímých investic dosáhly zdaleka nejvyšší úrovně v EU-28 v Lucembursku s 279,8 mld. EUR u čistého pořízení aktiv (536,9 % HDP) a 231,6 mld. EUR u čistého vzniku závazků (444,5 % HDP) vůči nerezidentům. Podobná situace byla pozorována u transakcí v rámci portfoliových investic: v roce 2015 byla zaznamenána čistá hodnota 256,5 mld. EUR u pořízení aktiv portfoliových investic (492,2 % HDP) a čistý vznik závazků portfoliových investic dosáhl 355,4 mld. EUR (681,9 % HDP). K této vysoké úrovni emisní činnosti v Lucembursku částečně přispívá domácí odvětví investičních fondů s výrazným přeléváním v transakcích u portfoliových aktiv. Podobně Irsko zaznamenalo v roce 2015 čistý vznik závazků portfoliových investic ve výši 213,1 mld. EUR (99,3 % HDP) a při absolutním vyjádření se zařadilo za Spojené království (349,7 mld. , tj. 13,6 % HDP).

Naproti tomu úrovně transakcí v rámci ostatních investic byly v EU-28 v roce 2015 podstatně nižší, což vyplynulo z nižšího pořízení nových aktiv a vyššího splacení stávajících závazků. Čisté pořízení aktiv ostatních investic pokleslo o 202,0 mld. EUR a čistý vznik závazků ostatních investic klesl o 446,1 mld. EUR. Ke snížení míry investic přispělo především Spojené království, i když snížení míry investic jak v aktivech, tak závazcích vykázalo celkem 13 členských států EU. EU-28 nicméně byla i v roce 2015 významným čistým půjčovatelem kapitálu (jako jsou půjčky) nerezidentům (čisté půjčky představovaly 1,7 % HDP), přičemž čisté výpůjčky financovala z přímých a portfoliových investičních operací.

Pokud jde o transakce s finančními deriváty a zaměstnanecké opce na akcie, byla EU-28 v roce 2015 čistým půjčovatelem (14,9 mld. EUR), i když to představovalo jen 0,1 % jejího HDP. Nejvyšší přebytky zaznamenaly především Irsko a Německo, přičemž Irsko vykázalo významnou expozici v poměru k HDP (15,3 %). Naopak Lucembursko bylo čistým vypůjčovatelem a jeho schodek v uvedeném roce dosáhl 12,1 % HDP.

Nepřekvapuje, že ze zemí ESVO vykázalo nejvýznamnější expozici finančním transakcím Švýcarsko. Švýcarsko a Norsko byly v roce 2015 čistými půjčovateli (Švýcarsko 57,8 mld. EUR a Norsko 29,2 mld. EUR), přičemž Švýcarsko zaznamenalo během daného roku dynamickou aktivitu, pokud jde o přímé investice; jak čisté pořízení aktiv, tak čistý vznik závazků u přímých investic zaznamenaly přebytky ve výši přesahující 100 mld. EUR. Na druhé straně Island vykázal snížení míry investic v porfoliových investicích se schodky jak v čistém pořízení aktiv (17,6 % HDP), tak v čistém vzniku závazků (40,6 % HDP), zatímco závazky u ostatních investic vykázaly přebytek (17,1 % HDP).

Zdroje a dostupnost údajů

Hlavním metodickým zdrojem použitým pro tvorbu statistik platební bilance je šesté vydání manuálu k sestavení platební bilance (BPM6) (v angličtině) Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tento nový soubor mezinárodních standardů byl vypracován částečně v reakci na významné ekonomické trendy, včetně rostoucí role v rámci globalizace, vzestupu inovací a složitosti na finančních trzích a většího důrazu kladeného na použití bilancí jako nástroje pro pochopení ekonomické činnosti (zásada aktiva–závazky).

Předávání údajů o platební bilanci Eurostatu upravuje nařízení (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic. Nové požadavky na údaje podle manuálu BPM6 jsou obsaženy v nařízení Komise (EU) č. 555/2012 ze dne 22. června 2012, kterým se mění výše uvedené nařízení.

První předběžné údaje za čtvrté čtvrtletí roku 2015 byly zpřístupněny v dubnu 2016 a z těchto údajů byl vytvořen první odhad ročních výsledků za rok 2015.

Běžný účet

Běžný účet platební bilance poskytuje informace nejen o mezinárodním obchodu zbožím (tradičně největší kategorie), ale také o mezinárodních transakcích v oblasti služeb, o prvotních a druhotných důchodech. U všech těchto transakcí zachycuje platební bilance hodnotu příjmů (vývozu) a výdajů (dovozu). Kladná bilance – přebytek běžného účtu (vztahující se na EU-28 v roce 2014 a 2015) – ukazuje, že ekonomika má vyšší příjmy z mezinárodních vývozních transakcí, než jsou výdaje v zahraničí za dovozní transakce, a je tudíž čistým věřitelem vůči nerezidentům.

Běžný účet měří ekonomickou pozici země ve světě; zahrnuje všechny transakce uskutečněné mezi rezidenty a nerezidenty. Konkrétněji, čtyři hlavní složky běžného účtu jsou vymezeny, podle BPM6, takto:

Mezinárodní obchod zbožím zahrnuje všeobecné zboží, čistý vývoz zboží v rámci merchantingu a neměnové zlato. Vývoz a dovoz zboží se zachycuje na základě tzv. ocenění vyplaceně loď (FOB), jinými slovy v tržní hodnotě na celní hranice vyvážejících ekonomik, a tedy včetně nákladů na pojistné a dopravné na hranici vyvážející ekonomiky. V důsledku toho je třeba u dovozu provést úpravu FOB, aby se odečetla hodnota přepravného a pojištění vznikající za dopravu na hranici dovážející ekonomiky.
Mezinárodní obchod službami zahrnuje tyto položky: výrobní služby u cizích fyzických vstupů (zboží k zušlechtění), údržba a opravy, dopravní služby poskytované rezidenty EU ve prospěch nerezidentů EU či naopak, které zahrnují přepravu osob, přemísťování věcí a související pomocné služby, jako je manipulace s nákladem, balení a přebalování, vlečné služby nezahrnuté v nákladní dopravě, vedení lodí a navigační služby pro přepravce, řízení letového provozu, záchranářské operace, služby zprostředkovatelů atd.; cestovní ruch, jenž zahrnuje zejména zboží a služby, které cestující z EU získávají od nerezidentů EU a naopak; a ostatní služby, které zahrnují stavební práce, pojišťovací služby a penzijní financování, finanční služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené, telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby a ostatní podnikatelské služby (které zahrnují výzkum a vývoj, odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení, technické a ostatní služby související s obchodem, osobní, kulturní a rekreační služby a služby vládních institucí jinde neuvedené).
Prvotní důchody v zásadě zahrnují tři druhy transakcí: náhrady zaměstnancům placené nerezidentským pracovníkům nebo přijímané od nerezidentských zaměstnavatelů, důchody z investic z přímých, portfoliových, ostatních investic a rezervních aktiv a ostatní prvotní důchody (daně z výroby a z dovozu, dotace a renta). Všechny složky důchodů z investic zahrnují důchody z účastí a podílů v investičních fondech (rozdělené mezi rozdělované důchody a časově rozlišené důchody) a úroky z investic do dluhových cenných papírů, vkladů či půjček a investiční čerpání z důchodů kvazikorporací.
Druhotné důchody zahrnují běžné transfery vládních institucí, například platby běžných daní z důchodů a jmění, sociálních příspěvků a dávek, transfery související s mezinárodní spoluprací a běžné transfery související s finančními podniky a nefinančními institucemi, domácnostmi či neziskovými institucemi.

Kapitálový účet

Kapitálový účet platební bilance poskytuje informace o pořízení nefinančních aktiv rezidenty od nerezidentů nebo nerezidenty ve vykazujícím hospodářství, například investice do nemovitostí. Rovněž obsahuje kapitálové transfery vládních institucí, finančních podniků a nefinančních institucí, domácností a neziskových institucí (a specificky také odpuštění dluhu).

Finanční účet

Finanční účet platební bilance zahrnuje všechny transakce spojené se změnami vlastnictví zahraničních finančních aktiv a závazků určité ekonomiky. Finanční účet se člení, podle BPM6, na pět hlavních složek: přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice a rezervní aktiva. Všechny složky se nyní zachycují podle zásady aktiva–závazky, jež podporuje úplnou implementaci přístupu vycházejícího z rozvahy ve finančním účtu. V tomto ohledu jsou čisté hodnoty zaznamenány a musí být intepretovány s tím, že je nutné zohlednit podkladové hrubé transakce – čisté pořízení aktiv je založeno na pořízení nových aktiv minus úbytek aktiv během sledovaného období, zatímco čistý vznik závazků se skládá z emise nových závazků minus splacení nesplacených závazků. Výsledné saldo čistých aktiv minus čisté závazky se interpretuje jako čisté půjčky nerezidentům, je-li kladné, nebo jako čisté výpůjčky, je-li záporné.

Přímé investice vyjadřují, že rezidentský přímý investor učinil investice, kterými získává kontrolu nebo významný stupeň vlivu na řízení podniků v jiné ekonomice. V rámci této klasifikace se rozlišují přímé zahraniční investice do účastí a akcií / podílových listů investičních fondů (plus v příslušném případě reinvestované zisky) a do dluhových cenných papírů. Požaduje se členění transakcí podle přímého investora v podnicích přímé investice, zpětných investic a mezinárodních transakcí mezi sesterskými podniky, kdy vrcholnou kontrolní matkou je buď rezident nebo nerezident. Dalšími aspekty se zabývá článek věnovaný přímým zahraničním investicím (v angličtině).

Portfoliové investice zachycují transakce s obchodovatelnými finančními cennými papíry s výjimkou transakcí, které spadají pod definici přímých investic nebo rezervních aktiv. Rozpoznávají se dvě hlavní složky: majetkové cenné papíry a dluhové cenné papíry (obligace a směnky či nástroje peněžního trhu).

Finanční deriváty (jiné než rezervy) jsou finanční nástroje vázané na jiný určený finanční nástroj nebo ukazatel nebo komoditu, přičemž jejich prostřednictvím je na finančních trzích možné samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky. Transakce s finančními deriváty se považují za samostatné transakce, nikoli za nedílné součásti hodnoty podkladových transakcí, na které mohu být vázané. Přenáší se pouze čistá hodnota aktiv a závazků.

Ostatní investice jsou zbytkovou kategorií, která se nezaznamenává v jiných položkách finančního účtu (přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty nebo rezervní aktiva) a v zásadě pokrývají čtyři druhy nástrojů – oběživo a vklady (obecně nejvýznamnější položka), obchodní úvěry/zálohy, půjčky a jiná aktiva a závazky.

Rezervní aktiva jsou zahraniční finanční aktiva, které mají k dispozici měnové orgány a které jsou těmito orgány kontrolovány; používají se pro financování a regulování platební nerovnováhy nebo pro jiné účely.

Kontext

EU hraje významnou roli v globální ekonomice, a to jak v mezinárodním obchodě zbožím a službami, tak v zahraničních investicích. Statistiky platební bilance podávají ucelený obraz o všech externích transakcích za EU a její jednotlivé členské státy. Tyto statistiky se mohou použít jako nástroje pro posouzení mezinárodní expozice jednotlivých částí ekonomiky EU, pro určení komparativních výhod a nevýhod vůči ostatním zemím světa a změření implikovaných makroekonomických rizik pro ekonomiku. Finanční a hospodářská krize podtrhla význam vývoje takových ekonomických statistik, jelikož zlepšení dostupnosti údajů o reálných a finančních ekonomikách světa mohlo pomoci tvůrcům politik a analytikům v době, kdy se krize rozvíjela, například pokud by mezinárodně srovnatelné informace o finančních transakcích a expozicích u specifických aktiv a závazků byly k dispozici dříve.

V důsledku finanční a hospodářské krize předložila Evropská komise návrhy nových opatření politiky v této oblasti s cílem zavést takové právní předpisy, jejichž účelem by bylo podnítit hospodářské oživení (jako je návrh nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (COM(2015) 10) a zahájit pravidelné iniciativy k měření makroekonomických rizik v členských státech EU (jako je postup při makroekonomické nerovnováze (v angličtině)). Další podrobné údaje o iniciativách Evropské komise jsou dostupné na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise, kde se nacházejí podrobnější informace o celé řadě nejnovějších iniciativ, a to zejména na stránkách týkajících se investičního plánu pro Evropu a evropského semestru.