Archive:Statistika odpadů

Extrakce údajů z databáze: červen 2019.

Plánovaná aktualizace článku: březen 2021.

This Statistics Explained article has been archived on 8 December 2020.

Highlights

V roce 2016 se v EU vyprodukovalo 5,0 tuny odpadu na obyvatele.

V roce 2016 skončilo v EU 45,7 % odpadu na skládkách a 37,8 % prošlo recyklací.

Produkce odpadů, 2016

V tomto článku najdete přehled produkce a zpracování odpadů v Evropské unii (EU) a několika zemích, jež nejsou členy EU. Vychází výhradně z údajů shromážděných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů.

Odpad definovaný směrnicí 2008/98/ES (čl. 3 bod 1) jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“, potenciálně představuje obrovskou ztrátu zdrojů ve formě materiálu i energie. Kromě toho může mít nakládání s odpady a jejich odstraňování závažné důsledky pro životní prostředí. Například skládky zabírají pozemky a mohou znečišťovat vzduch, vodu a půdu, zatímco spalování může vést k emisím zplodin.

Politiky nakládání s odpady v EU jsou proto zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v EU. Dlouhodobým cílem těchto politik je snížit množství produkovaných odpadů a v případech, kdy se produkci odpadů nelze vyhnout, podporovat využívání odpadu jakožto zdroje a dosáhnout vyšších úrovní recyklace a bezpečného odstraňování odpadu.

Full article

Celková produkce odpadů

V roce 2016 činila celková produkce odpadů ze všech ekonomických činností a domácností v EU-28 2 538 milionů tun.

Jak lze očekávat, celkové množství vyprodukovaného odpadu souvisí do jisté míry s počtem obyvatel a velikostí hospodářství dané země. Tabulka 1 ukazuje, že nejmenší členské státy EU obecně vykázaly nejnižší úroveň produkce odpadu, zatímco ve větších státech byla tato úroveň nejvyšší. Poměrně značné množství odpadu však vyprodukovaly Bulharsko a Rumunsko, relativně malé množství naopak Itálie.

Tabulka 1: Produkce odpadů podle ekonomických činností a domácností, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Podíl jednotlivých ekonomických činností a domácností na celkové produkci odpadů v roce 2016 je znázorněn na obrázku 1. V EU-28 vzniklo v roce 2016 36,4 % veškerých odpadů ve stavebnictví, následovala těžba a dobývání (25,3 %), zpracovatelský průmysl (10,3 %), odpadové a vodní hospodářství (10,0 %) a domácnosti (8,5 %); zbývajících 9,5 % odpadu vyprodukovaly jiné ekonomické činnosti, zejména služby (4,6 %) a energie (3,1 %).

Obrázek 1: Produkce odpadů podle ekonomických činností a domácností v EU-28, 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Na obrázku 2 je uvedena standardizovaná analýza množství vyprodukovaného odpadu v závislosti na počtu obyvatel. Je patrné, že některé menší členské státy EU produkují celkově velké množství odpadu – obzvláště vysoké hodnoty byly zaznamenány ve Finsku, kde se v roce 2016 vyprodukovalo na obyvatele průměrně 22,4 tuny odpadu, což je více než čtyřikrát tolik, než kolik činí průměrné množství na obyvatele v celé EU-28 (5,0 tuny). Řada členských států, v nichž se produkuje obzvláště velké množství odpadu na obyvatele, vykázala velmi vysoký podíl odpadu z těžby a dobývání, zatímco v jiných státech se na těchto číslech často velkou měrou podílelo stavebnictví a demolice.

Množství odpadu z těžby a dobývání a ze stavebnictví a demolic je řazeno do kategorie hlavní druhy minerálního odpadu: v analýze na obrázku 2 se rozlišuje mezi hlavními druhy minerálního odpadu a veškerým ostatním odpadem. Hlavní druhy minerálního odpadu tvořily téměř dvě třetiny (64 % neboli 3,2 tuny na osobu) veškerého odpadu vyprodukovaného v roce 2016 v EU-28. Podíl hlavních druhů minerálního odpadu na celkové produkci odpadů se v jednotlivých členských státech EU značně lišil, což může alespoň do určité míry odrážet rozdíly ve struktuře hospodářství. Obecně lze říci, že členské státy EU s vyšším podílem na produkci hlavních druhů minerálního odpadu byly státy s poměrně rozsáhlými činnostmi v oblasti těžby a dobývání (např. Bulharsko, Švédsko, Rumunsko a Finsko) a/nebo v oblasti stavebnictví a demolic (např. Lucembursko). V těchto členských státech činily hlavní druhy minerálního odpadu 85 % nebo více celkového vyprodukovaného odpadu. Stejně tomu bylo i v Lichtenštejnsku (91 %).

Obrázek 2: Produkce odpadů, 2016
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Produkce odpadů kromě hlavních druhů minerálního odpadu

V roce 2016 činila ve státech EU-28 produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu 905 milionů tun, což odpovídá 36 % celkového množství vyprodukovaných odpadů (obrázek 2). Vyjádříme-li tuto hodnotu jako poměr k počtu obyvatel, v roce 2016 vyprodukoval každý obyvatel v EU-28 v průměru 1,8 tuny odpadů, které nezahrnují hlavní druhy minerálního odpadu (viz obrázek 3).

V rámci členských států EU se produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu v roce 2016 pohybovala od průměrných 9,0 tuny na obyvatele v Estonsku až po 0,8 tuny na obyvatele na Kypru a v Chorvatsku. Velké množství odpadu, jež vyprodukuje Estonsko, souvisí s výrobou energie z ropné břidlice.

Obrázek 3: Produkce odpadů, kromě hlavních druhů minerálního odpadu, 2006 a 2016
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Tabulka 2 znázorňuje vývoj produkce odpadů nezahrnujících hlavní druhy minerálního odpadu v EU-28 v členění podle ekonomických činností. V roce 2016 byla nejvyšší množství vyprodukovaných odpadů zaznamenána v odpadovém a vodním hospodářství (228 milionů tun), u domácností (209 milionů tun) a ve zpracovatelském průmyslu (191 milionů tun). Vývoj v průběhu času se u těchto sektorů lišil: mezi roky 2004 a 2016 se produkce odpadů v odpadovém a vodním hospodářství (kromě hlavních druhů minerálního odpadu) zvýšila o 105,7 %, v domácnostech se příliš nezměnila (+1,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu dosti významně poklesla o 29,6 %.

Tabulka 2: Produkce odpadů, kromě nejvýznamnějších druhů minerálního odpadu, v EU-28, 2004–2016
(v milionech tun)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Produkce nebezpečného odpadu

Nenakládá-li se s nebezpečným odpadem odpovědně a není-li bezpečně odstraněn, může významně ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. Přibližně 100,7 milionu tun (4,0 % celkového množství) odpadů vyprodukovaných v EU-28 v roce 2016 bylo klasifikováno jako nebezpečný odpad.

Ve srovnání s rokem 2010 bylo v roce 2016 v EU-28 vytvořeno o 4,9 % více nebezpečného odpadu, což je kvantitativní nárůst z 96,0 na 100,7 milionů tun. V roce 2016 činil podíl nebezpečného odpadu na celkovém vyprodukovaném množství méně než 10,0 % ve všech členských státech EU kromě Estonska, kde představoval 39,9 %, a Bulharska, kde činil 11,1 % celkového množství (viz obrázek 4). Velmi vysoký podíl v případě Estonska byl způsoben zejména výrobou energie z ropné břidlice. Mezi nečlenskými zeměmi uvedenými na obrázku 4 vykazovalo nejvyšší podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů Srbsko (35,2 %) z důvodu intenzivní činnosti v odvětví těžby a dobývání, po němž následovala Černá Hora (19,4 %) a Norsko (14,6 %).

Obrázek 4: Produkce nebezpečného odpadu, 2010 a 2016
(podíl na celkové hmotnosti odpadu v %)
Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Zpracování odpadů

V roce 2016 se v EU-28 zpracovalo přibližně 2 312 milionů tun odpadů. Do tohoto čísla se nezahrnuje vyvezený odpad, ale patří sem zpracování odpadů dovezených do EU. Hlášená množství tudíž nejsou přímo srovnatelná s údaji o vyprodukovaném odpadu.

Obrázek 5 ukazuje celkový vývoj zpracování odpadů ve státech EU-28 a dvě hlavní kategorie zpracování v období let 2004 až 2016, a to využití a odstranění odpadů. Množství využitého odpadu, jinými slovy recyklovaného, použitého k zasypání (využití odpadu ve výkopech pro zásyp jámy, pro bezpečnostní účely nebo pro stavební účely při úpravách krajiny) nebo spáleného s energetickým využitím, vzrostlo o 28,2 %, a to z 960 milionů tun v roce 2004 na 1 231 milionů tun v roce 2016; podíl tohoto využití na celkovém objemu zpracovaných odpadů se tak zvýšil ze 45,4 n.º % v roce 2004 na 53,2 % v roce 2016. Množství odpadu určeného k odstranění se snížilo z 1 154 milionů tun v roce 2004 na 1 081 milionů tun v roce 2016, což byl pokles o 6,3 %. Podíl odstraňování odpadů na celkovém zpracování odpadu se snížil z 54,6 % v roce 2004 na 46,8 % v roce 2016.

Obrázek 5: Zpracování odpadů, EU-28, 2004–2016
(index 2004 = 100)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Jak je uvedeno výše, v roce 2016 se v zemích EU-28 zpracovalo o něco více než polovina (53,2 %) odpadu k dalšímu využití: recyklaci (37,8 % celkového zpracovaného odpadu), zasypávání (9,9 %) nebo energetickému využití (5,6 %). Zbývajících 46,8 % bylo buď uloženo na skládkách (38,8 %), spáleno bez energetického využití (1,0 %) nebo odstraněno jinak (7,0 %). Pokud jde o používání různých metod zpracování, existovaly mezi členskými státy EU značné rozdíly. Některé členské státy tak měly například velmi vysokou míru recyklace (Itálie a Belgie) a jiné upřednostňovaly ukládání na skládky (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko) (viz tabulka 3).

Tabulka 3: Zpracování odpadů, 2016
(% celkového množství)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Zpracování nebezpečného odpadu

Celkově bylo v EU-28 v roce 2016 zpracováno 76,8 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než polovina se zpracovala v pouhých třech členských státech EU – v Německu (28,0 %), Bulharsku (17,2 %) a v Estonsku (12,5 %) (obrázek 6).

Obrázek 6: Zpracování nebezpečného odpadu, 2016
(v tisících tun)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

V roce 2016 bylo 33,9 % nebezpečného odpadu, který se zpracovával v EU-28, uloženo na skládky, tzn. uloženo na povrch nebo pod úroveň povrchu země nebo upraveno půdními procesy a vypuštěno do vodních útvarů – odpovídá to 51 kg na obyvatele (obrázek 7). 5,9 % veškerého nebezpečného odpadu bylo spáleno bez energetického využití (9 kg na obyvatele). Z dalších 7,7 % byla rekuperována energie (12 kg na obyvatele). Více než jedna třetina (35,4 %) nebezpečného odpadu v EU-28 byla v roce 2016 dále využita recyklací nebo použita k zasypání, což odpovídá 53 kg na obyvatele.

Obrázek 7: Zpracování nebezpečného odpadu, 2016
(kg na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Waste statistics: tables and figures (v angličtině)

Zdroje údajů

V zájmu sledování, jak je prováděna politika v oblasti odpadů, zejména zda je zajištěn soulad se zásadami jeho využití a bezpečného odstranění, jsou zapotřebí spolehlivé statistiky o produkci odpadů z podniků a domácností a nakládání s nimi. V roce 2002 bylo přijato nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, které vytvořilo rámec pro harmonizované statistiky odpadů ve Společenství.

Podle uvedeného nařízení musí členské státy EU počínaje referenčním rokem 2004 předkládat každé dva roky údaje o produkci, využití a odstranění odpadů. Údaje o produkci odpadů a nakládání s nimi jsou v současné době k dispozici za sudé referenční roky od roku 2004 do roku 2016.

Kontext

Politiky nakládání s odpady v EU jsou zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v Evropě. Dlouhodobým cílem je, aby Evropa co nejvíce recyklovala, předcházela vzniku odpadů a využívala nezbytný odpad v co největší míře jako zdroj. Cílem je dosáhnout mnohem vyšších úrovní recyklace a minimalizovat těžbu dalších přírodních zdrojů. Řádné nakládání s odpady je klíčovým prvkem zajištění účinného využívání zdrojů a udržitelného růstu evropských ekonomik. Více informací viz strategie Evropa 2020 (v angličtině).

Revidovaná rámcová směrnice o odpadech z roku 2008 zavedla pětiúrovňovou hierarchii nakládání s odpady, kdy nejlepší možností je prevence, pak následují opětovné použití, recyklace a jiné formy využití, krajní východisko posléze představuje odstranění kupříkladu skládkováním. V souladu s touto hierarchií stanoví 7. akční program pro životní prostředí (v angličtině) následující prioritní cíle politiky EU v oblasti odpadů:

snížit množství produkovaných odpadů,
maximalizovat recyklaci a opětovné použití,
omezit spalování na nerecyklovatelné materiály,
postupně ustupovat od skládkování a využívat je jen v případě nerecyklovatelných a nevyužitelných odpadů,
zajistit plné dosažení cílů politiky v oblasti odpadů ve všech členských státech EU.